Úvod

května 29, 2019

Ať už jste tu záměrně nebo náhodou,
dovolte mi vás tu tímto článkem přivítat.

Ocitli jste se na blogu, který jsem založila 29.dubna 2019. A spustila přesně o měsíc později tj. 29.května 2019. Měl by odrážet střípky mého současného já. Mých koníčků, zálib, mého smýšlení a celkově mého života. Především je to zde rozděleno na tématické okruhy, jako např. blogování, focení, vaření a pečení, cestování, čtení...

Doufám, že stejně jako já sem budu ráda psát nové a nové články, tak vy budete nadšeně reagovat, komentovat a psát mi své postřehy.


Říká se nesuď knihu podle obalu,
ale všichni víme, jak to většinou chodí.

Blog, jak ho vidíte nyní, nebyl za začátku ani zdaleka tak pěkný. Za současný vzhled může šablona od THEMEXPOSE a hodiny dřiny Lucy Lillianne, která ze standardní šablony dostupné na bloggeru dokázala vykouzlit s pomocí šablony od Themexpose tento krásný fungující blog. Aby jste měli lepší představu přidávám odkaz na článek s fotkami před a po.

Fáze dvě přišla v červnu, kdy jsem z instagram pluginu lezla po zdi. Nakonec jsem ho ze zápatí přesunula do bočního menu. Mě se to teď líbí daleko víc, a hlavně to neblbne. Dalším problémem bylo mobilní zobrazení s čímž souvisí i problém s fonty. Zkusila jsem oslovit pár lidí, z nichž mi většina na rovinu řekla, že s mobilním zobrazováním blogu zkušenosti nemá, nebo jich nemají tolik, aby si troufli se mi v blogu vrtat. Nakonec jsem narazila na Michaelu Hnátkovou, která se HTML a nastavování blogů a webovek věnuje. Než jsem se nadála jela mobilní šablona přesně tak, jak jsem chtěla. Fonty jsme pak konzultovali a upravovali podle mých aktuálních pocitů, ale i to proběhlo ve velmi rychlém a přátelském duchu. Z konečného výsledku jsem nadšená. Posuďte sami - mrkněte na blog v mobilu.


Blog má vlastní doménu

Blog je založen na bloggeru, přesto k němu mám zakoupenou a přiřazenou .com doménu, což doufám oceníte. Dle mého je aridrobna.com zapamatovatelnější než zdlouhavé aridrobna.blogspot.cz.

A než se zeptáte, tak ne, nechci .cz doménu, přestože mám obsah určený převážně česky komunikujícím čtenářům. Osobně mě štve, že zatímco u .cz domény po vás chtějí ověření identity horem dolem a nakonec ji ještě veřejně vyvěsí na internet, tak u .com domény (myslím, že i u .eu domén a dalších též) tohle nikdo nedělá. Vaše údaje jsou sice potřeba, ale nikdo je nevytrubuje do světa.

Nebýt GDPR, tak snad u .cz domény veřejně dohledáte i adresu fyzické osoby, která stránku vlastní. Což mě osobně dost pobuřuje. Přijde mi to dost "nerovnocenné". A stojím si za tím, že v případě, že někoho poškozuji, zveřejňuji urážlivý či jinak morálně nekorektní obsah, tak z toho mám mít jako majitel a pisatel webu problém, ale nechápu, proč by majitele běžného "neškodného" webu měla mít veřejnost možnost navštívit u něj doma (což by se před nástupem GDPR mohlo majiteli .cz domény opravdu stát - pokud nezadal falešnou adresu).

Z tohoto důvodu jsem se rozhodla pro .com doménu. Zveřejnění adresy už dnes sice nehrozí, ale rozhořčení a nevíra k registru .cz domén ve mně přetrvává.


Nápad na tento blog se zrodil nečekaně.
Stačilo pár týdnů dovolené a touha ukázat své spokojenější já světu.

Po zrušení předchozího blogu, kdy blog zhruba tři roky stagnoval a skomíral, než jsem se konečně odhodlala blog zrušit a jednou provždy přestat blogovat, jsem se konečně dokázala nadechnout.

Neberte mě špatně, kdysi dávno jsem psaní milovala. Psala jsem, protože mě to bavilo, naplňovalo mě to, jenže s rozrůstající se základnou čtenářů přišel i tlak. Chtěla jsem vydávat kvalitní články, pravdivé články. Psát o věcech, co mě baví. Držet se hesla "raději kvalita než-li kvantita".

Jenže kromě ambicí přišly i životní změny. Přechod studenta do práce, trable s láskou, problémy doma, ale dostavily se i změny priorit a zájmů. Od té doby se počet vydaných článků rapidně snižoval. Pomalu ale jistě se dostavoval pisatelský blok. Následovaný tichým, nepřiznaným odporem k psaní. A čtenář pozná, že nepíšete srdcem (alespoň u mě určitě).

Až jsem nakonec blog zrušila. Nejlepší rozhodnutí, co jsem mohla udělat. Už nejsem tou osobou, kterou jsem byla, když jsem starý blog zakládala. A nikdy už jí nebudu. Proto doufám, že to budete respektovat a stejně jako já, necháte mé staré já v poklidu spát v minulosti. Jak jsem psala výše, moje priority, zájmy a pohled na svět se změnil.




tipy na další čtení

2 komentáře

  1. Jo, taky jsem řešila před nedávnem stopku na svojí blogovací cestě. Přeju hodně štěstí :)

    Zápisky třicítky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzpomínám si, že si dávala na Blogerienne i článek o tom, že je čas konečně se usadit na jedné doméně (nebo něco v tom smyslu) a psát jak život leží a běží. Což já osobně vítám. Mám ráda tyhle blogy "ze života". :)
      Jsem ráda, že si se nakonec rozhodla s blogováním nekončit. ;) :)
      A děkuji za přání.

      Vymazat

✎ Budu nadšená, když zanecháte komentář. Nezapomeňte zaškrtnout ☑ Chci zasílat oznámení, ať vám neutečou odpovědi na váš komentář. (Lze kdykoli zrušit kliknutím na odkaz v emailu.)

Pochlubte se, přidejte odkaz na váš blog. A klidně přidejte i odkaz na článek, který byste mi doporučili k přečtení. Za tipy ke čtení budu jen ráda.

✎ Odkazy můžete vkládat klasicky zkopírováním a vložením URL adresy do komentáře (nepůjde na ně klikat, budou se muset zkopírovat do adresního řádku) nebo mrkněte na návod jak na vložení odkazu do komentáře (pro klikací odkaz)

Odebírejte blog přes Blogger

odebírejte novinky emailem